|
|
Vývoj potřeb u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
KAŠPAROVÁ, Iveta
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současnosti považována za celosvětový a celospolečenský problémem. CHOPN zasahuje do všech aspektů pacientova života. Způsobuje omezení po fyzické stránce, které zapříčiní psychické a sociální důsledky. Tato nemoc pacientovi změní dosavadní způsob jeho života, pacient musí změnit životní styl, přizpůsobit se a naučit se novým návykům, které pro pacienta mohou znamenat i změny potřeb během nemoci CHOPN. Diplomová práce se zabývá problematikou potřeb u pacientů s CHOPN. Tato práce je členěna na dvě hlavní části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, klasifikaci a hierarchii potřeb člověka, dopad CHOPN na biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a dále na ošetřovatelskou péči o pacienty s CHOPN. Praktická část zahrnuje zpracování a následné vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci CHOPN. K danému cíli bylo stanoveno 6 výzkumných otázek: 1) Jaká je informovanost pacienta o nemoci CHOPN? 2) Jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci? 3) Jaké potřeby pacienta převažují v jednotlivých stádiích CHOPN? 4) Jaké aktivity může vykonávat pacient s CHOPN? 5) Jaká jsou omezení a obtíže u pacienta s CHOPN? 6) Jaké potřeby má pacient s CHOPN v oblasti domácí oxygenoterapie? K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 15 pacienty CHOPN a to od prvního do třetího stádia nemoci. V každém zvoleném stádiu bylo 5 pacientů. Výpovědi jednotlivých pacientů byly rozděleny dle stádií nemoci CHOPN do jednotlivých kategorií: informovanost o nemoci, dýchání, spánek, životní styl, profese a kontroly u lékaře. Ze zjištěných výsledků pacientů vyplývá, že změny potřeb přímo nezávisely na úrovni stádia onemocnění, ale především na vyrovnanosti jednotlivých pacientů s nemocí, celkovém zdravotním stavu a vycházely z jejich individuálních potřeb. U pacientů z prvního a druhého stádia onemocnění byla jako nejčastější potřeba uváděna mít neustále své léky k dispozici, dále větší potřeba spánku a odpočinku a v neposlední řadě i potřeba větší soběstačnosti. Ve třetím stádiu onemocnění se vývoj potřeb odlišoval podle toho, zda pacienti využívají či nevyužívají domácí oxygenoterapii. Pacienti využívající domácí oxygenoterapii se shodovali v tom, že jim pomohla zkvalitnit život. Hlavní potřebou je zde zvýšení vlastní soběstačnosti v domácích činnostech a mít na blízku rodinu. U některých pacientů s CHOPN jsou prokazatelné časté známky deprese, které následně ovlivňují fyziologické potřeby jako spánek, odpočinek, soběstačnost a také celkové sebeuplatnění. Změny potřeb u pacientů významně poznamenaly oblast životosprávy, životního stylu a volnočasových aktivit. Do oblasti životosprávy patřila především absence cigaret a alkoholu. Ve volnočasových aktivitách došlo k omezení koníčků jako rybaření, jízda na kole nebo houbaření. Životní styl poznamenaly změny v rodinném a pracovním životě. Pacienti často trpí dušností, která je následně omezuje při chůzi, dále v domácích činnostech a vlastní obsluze např. v nákupech, přípravě obědů, oblékání nebo osobní hygieně. I přes různá omezení pacienti vyvíjejí různé aktivity jako je venčení psů, procházky do okolí, četba knížek, sledování TV, návštěvy různých občanských sdružení a kulturních akcí. Výsledky výzkumu poukázaly dále na nedostatečnou informovanost pacientů o nemoci CHOPN. Z tohoto důvodu byl připraven informační materiál obsahující základní informace o této nemoci.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu
ŠTEFLOVÁ, Karolína
Teoretická východiska: Oxygenoterapie je metoda využívající k léčbě kyslík. V současné době, ji lze využívat nejen v nemocničním zařízení, ale také v domácím prostředí. Důležité je, že díky domácí oxygenoterapii dochází u pacienta k zlepšení kvality života, po všech jeho stránkách. Tato práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Teoretická část práce se v úvodu zabývá přiblížením oxygenoterapie, využitím a zdrojem kyslíku. Další kapitoly práce jsou zaměřené na pojem oxygenoterapie, onemocnění využívající tuto léčbu, indikace pacienta k domácí oxygenoterapii. Dále na zdroje kyslíku dostupné v České Republice, činnost sestry při aplikaci kyslíku, pomůcky využívané při kyslíkové terapii a i na důležité předpisy a zásady při manipulaci s kyslíkem. Je zde, také zmíněn postup zajišťující správný účinek kyslíkové léčby a informovanost pacienta sestrou při propuštění do domácího prostředí. Jedna kapitola se týká ošetřovatelské péči o pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Do této části je zaměřena také kapitola týkající se ošetřovatelských problému, vyskytující se u těchto pacientů. Teoretickou část práce uzavírá kapitola, týkající se inhalační léčby, která je využívaná u pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii. U této práce byly stanoveny dva cíle výzkumného šetření. Prvním cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Druhým cílem bylo zjistit, nejčastější problémy pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Metodika: Empirická část této bakalářské práce je zpracovaná kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky: Na základě získaných dat u sester, byly stanoveny 3 kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Spolupráce sester, bylo zjištěno, že sestry při předávání informací spolupracují s rodinou, lékařem, se spádovým pneumologem, s fyzioterapeutem, s technickým pracovníkem a s agenturou domácí péče. Z druhé kategorie nazývající se Obsah poučení pacienta, nám výzkumné šetření ukázalo, že sestry informují pacienta o dodržování zásad při manipulaci si kyslíkem, dále o přísném zákazu kouření a o docházení na pravidelné kontroly k lékaři. V této kategorii byly stanovené podkategorie s názvem Seznámení s koncentrátorem kyslíku, Používané pomůcky, Zásady při manipulaci s kyslíkem a Metody dechové rehabilitace. V podkategorii Seznámení s koncentrátorem kyslíku bylo zjištěno, že sestry pacienta neseznamují. Podkategorie Používané pomůcky, bylo vyzkoumáno, že většina našich sester používá k předávání informací propagační materiály a jedna setra dokonce pomůcky k předávání informací nepoužívá. Z podkategorie s názvem Zásady při manipulaci s kyslíkem vyplynulo, že sestry informují o zákazu manipulace s mastnýma rukama, o vyhnutí se zdroji otevřeného ohně a o přísném zákazu kouření. Některé sestry uvedly i zásady týkající se používání koncentrátoru kyslíku, což nás velice překvapilo. U poslední podkategorie nazývající se Metody dechové rehabilitace, šetření ukázalo, že sestry doporučují dechové pomůcky s názvem Treshold PEP, Accapelu a Dechový trenažér. Také jsme zjistili, že jedna sestra pomůcky nedoporučuje. U třetí kategorie s názvem Doporučení sester šetření ukázalo, že sestry ve stravě doporučují omezený přísun mléčných výrobku a naopak doporučují dostatečný přísun tekutin.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
host ::
RSS.